Repertoir
VARHANNÍ REPERTOÁR
Itálie
Gorolamo Frescobaldi (1583–1643)
Toccata d moll
Marco Enrico Bossi (1861–1925)
Toccata d moll
KONCERTY S ORCHESTREM
Jan Křtitel Vaňhal (1739–1813)
Koncert F dur
Georg Friedrich Händel (1685–1759)
Koncert B dur
Alexandre Guilmant (1837–1911)
Symfonie d moll, č. 1
Francis Poulenc (1899–1964)
Koncert pro varhany, smyčce a tympány g moll
Ostatní skladby-doprovodné
Antonín Dvořák
Mše D Dur
Stabat Mater
Joseph Haydn
Stvoření
Georg Friedrich Handel
Mesiáš
Wolfgang Amadeus Mozart
Requiem
Korunovační mše
Mše C dur
Missa Brevis F dur
Franz Schubert
Mše D dur
Mše B dur
Antonio Vivaldi
Gloria
Stabat Mater
Giovanni Battista Pergolesi
Stabat Mater
František Xaver Brixi
Missa Solemnis D dur web change alert bankovnictví . pdf reader . peta dunia satelit .
VARHANNÍ REPERTOÁR
Francie
Jehan Allain 1911-1940 Ballade en mode phrygien, op. 14
César Franck (1822–1890) Chorál E dur
Final B dur
Cantabile
Alexandre Guilmant (1837–1911)
Symfonie d moll, č. 1
Sonáta c moll, č. 5
Pastorale A dur
Eugene Gigout
Toccata h moll
Theodore Dubois
Toccata G dur
Charles Maria Widor (1845–1937)
Symfonie f moll, č. 5
Leon Böelmann (1862–1897)
Gotická suita
Louis James Lefébure-Wely (1817–1870)
Sortie Es dur
Sortie B dur
Luis Vierne (1870–1937)
Final ze Symfonie D dur, č. 2
Marcel Dupré (1866–1971)
Preludium a fuga E dur
Maurice Duruflé (1902–1986)
Toccata ze Symfonie h moll bankovnictví pdf reader . peta dunia satelit
VARHANNÍ REPERTOÁR
Německo
Ferenz Liszt
Consolation Des dur č. 4
Georg Böhm (1661–1773)
Preludium a fuga a moll
Preludium a fuga g moll
Dietrich Buxtehude (1637–1707)
Preludium a fuga F dur
Johann Sebastian Bach (1685–1750)
Triová sonáta c moll BWV 526
Triová sonáta d moll BWV 527
Triová sonáta e moll BWV 528
Triová sonáta G dur BWV 530
Preludium a fuga C dur BWV 531
Preludium a fuga e moll BWV 533
Preludium a fuga c moll BWV 537
Toccata a fuga d moll „Dórická“ BWV 538
Toccata a fuga F dur BWV 540
Preludium a fuga G dur BWV 541
Fantazie a fuga g moll BWV 542
Preludium a fuga a moll BWV 543
Preludium a fuga C dur BWV 546
Preludium a fuga e moll BWV 548
Preludium a fuga G dur BWV 550
Preludium a fuga Es dur BWV 552
Toccata, adagio a fuga C dur BWV 564
Toccata a fuga d moll BWV 565
Fantazie G dur BWV 572
Koncert G dur BWV 592
Koncert a moll BWV 593
Koncert C dur BWV 595
Chorály Varhanní knížka: výběr z 30 chorálů BWV 599–644
Schüblerovy chorály:
Wachet auf, ruft uns die Stimme BWV 645
Ach bleib, bei uns, Herr Jesu Christ BWV 649
Kommst du nun, Jesu, vom Himmel BWV 650
Chorály Lipské: Schmücke dich, o liebe Seele BWV 654
O Lamm Gottes unschuldig BWV 656
Nun komm, der Heiden Heiland BWV 659
Allein Gott in der der Höh´sei Ehr BWV 664
Johann Gotfried Walther (1684–1748)
Koncert h moll
Johann Andreas Sorge
Preludium C dur
Preludium a moll
Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791)
Andante F dur
Fantazie f moll
Felix Mendelssohn Bartholdy (1809–1847)
Preludium a fuga c moll
Sonáta f moll
Sonáta c moll
Sonáta B dur
Fuga e moll
Ferenc Liszt (1811–1886)
Preludium a fuga na B-A-C-H
Fantazie na chorál „Ad nos, ad salutarem undam“
Max Reger (1873–1916)
Fantasie na chorál „Hallelujah, Gott zu Loben“
Fantasie na chorál „Wachet auf, ruft uns die Stimme“
Introdukce a passacaglia d moll web change alert bankovnictví pdf reader peta dunia satelit
VARHANNÍ REPERTOÁR
Čechy
Bohuslav Matěj Černohorský (1684–1742)
Toccata C dur
Fuga a moll
František Xaver Brixi (1732–1771)
Preludium a fuga C dur
Jan Křtitel Kuchař (1751–1829)
Fantazie g moll
Fantazie d moll
Leoš Janáček (1854–1928)
Postudium z Glagolské mše
Josef Bohuslav Foerster (1859–1951)
Fantazie C dur
Bedřich Antonín Wiedermann (1883–1951)
Toccata a fuga f moll
Bohuslav Martinů (1890–1959)
Vigilie
Miloslav Kabeláč (1908–1979)
Fantazie d moll
Petr Eben (1929–2007)
Nedělní hudba
Partita
Otmar Mácha (1922–2006)
Svatební toccata
Smuteční toccata
Jiří Laburda (1931)
Corale e parabolae sti Francisci
Jan Bernátek (1950)
Biblické příběhy web change alert bankovnictví . pdf reader peta dunia satelit .
RECENZE CD, ROMANTICKÉ VARHANY (Radioservis) Časopis HARMONIE (4/2015),Irena Černíčková .....v tomto momentu gradují všechny umělecké kvality interpretky a přiznám se, že si nemohu vzpomenout, kdy naposledy mně při poslechu reprodukované hudby běhal takto mráz po zádech. Matznerová disponuje suverenní technikou, schopností vystavět dlouhou hudební myšlenku klenoucí se nad drobnějšími tématy, uměním zřetelně artikulovat své pojetí dané skladby a prezentovat po všech stránkách svou hru tak působivě, že jsem si s každým dalším tónem přála sedět v onen večer v publiku. Vím, že bych aplaudovala vřele, upřímně i dojatě.
číst dále...
Recenze koncertu s FILHARMONIÍ BRNO
časopis HARMONIE,Robert Hugo, únor 2017
..... na závěr zazněla pak málo známá koncertantní Symfonie č 1. d moll pro varhany a orchestr Alexandre Guillmanta, v níž zazářila sólistka Drahomíra Matznerová. Myslím si, že sólistka si koncert užívala a to včetně virtuózní závěrečné věty, kterou dirigent cítil navíc ve velmi živém tempu. Skvěle si poradila nejen s rychlými pasážemi, které byly brilantní, ale i srozumitelné, stejně jako se zpěvnou volnou větou. A co bylo možná ještě trochu obtížnější - i s varhanami v Besedním domě, které bohužel nejsou nikterak specificky disponovány pro francouzskou romantickou hudbu. Nicméně v její interpretaci se jednak prosadily jako zvukově rovnocenný protějšek orchestru a také zazněly pro mne neočekávanými romantickými barvami.
číst dále...
Recenze na recitál v německém ZWIESSELU září 2015 (Nemecky )
číst dále...
český překlad: Brilantí varhanní slavnost .....prostor zaplavila známá toccata z 5. varhanní symfonie Charlese Marie Widora. Mnoho varhaníků si troufá na toto vůbec ne snadné dílo, ale jen málokdo by obstál před uchem mistra Widora – varhanice tohoto večera zcela jistě... Toccata potkává Jazz nebo Widor potkává Michela: velmi jazzové harmonie u intrady a chorálu „Hilf, Herr meines Lebens“ Johanna Matthiase Michela,„Suite Gotique“ op. 25 francouzského skladatele a organisty Léona Boëllmanna je jedním z nejznámějších a zároveň nejvíce strhujících děl varhanní literatury. Z nich nejhranější je toccata. V interpretaci paní Matznerové pasovalo všechno: perfektní rejstříkování, tempo a – varhany, které jsou pro reprodukci francouzských romantických děl přímo předurčené.Zlatým hřebem (bohužel nebyl žádný přídavek) úspěšného nástupu letošních dní varhan byla poslední věta d-moll symfonie Alexandra Guilmanta – a skutečně v každém ohledu grandiózní.....číst dále...
FRANCOUZSKÝ VEČER V BRNĚNSKÉM BESEDNÍM DOMĚ
Stanislav Tesař,Hudební rozhledy o4/2017
Provedení Guilmantova opusu bylo publikem vřele přijato a zásluhu na tom má nesporně jeho interpretka Drahomíra Matznerová Chvátalová, absolventka pražské Akademie múzických umění ze třídy Jaroslava Tůmy, která bezesporu náleží ke špičce českých varhaníků střední generace. Navíc je poučenou interpretkou s vytříbeným smyslem pro varhanní tvorbu francouzského romantismu a její nadšenou propagátorkou. Svoji kompetenci a rozvinutý smysl pro interpretační nuance, které francouzský varhanní repertoár období romantismu vyžaduje, prokázala citlivým vypořádáním se s nepříliš příznivou akustickou charakteristikou koncertního sálu tak, aby bohatost romantické zvukovosti Guilmantova opusu byla co nejméně dotčena. Nebyl to úkol snadný, protože varhany v Besedním domě nejsou nástrojem pro interpretaci tohoto typu repertoáru zrovna nejvhodnějším. Nutno však poznamenat, že výsledný zvukový dojem byl překvapivě příznivější než zvukový dojem u interpretace symfonií v první části koncertu, a to i přes nástrojové posílení orchestrální složky. Suverénní hráčská technika, s jejíž pomocí bravurně zvládala interpretační nástrahy Guilmantova koncertu a promyšlený interpretační přístup k jeho vnitřní struktuře, dokreslují obraz umělkyně, která i přes limitující podmínky koncertního sálu se suverénní jistotou zvládla všechny aspekty nezbytné pro přesvědčivé vyznění Guilmantova díla. Lze si proto jenom přát, abychom Drahomíru Matznerovou Chvátalovou mohli v Brně přivítat častěji, tím spíše, že ve svém repertoáru má také varhanní skladby brněnských autorů.
číst dále...
DRAHOMÍRA MATZNEROVÁ V KOSTELE SV. VÁCLAVA Julius Hůlek-HUDEBNÍ ROZHLEDY (Recenze na koncert na Pražském jaru 29 Května 2011)
...Plejádu doslova famózních skladeb vhodně otevřelo uvedení Toccaty a fugy f moll průkopníka novodobé české varhanní interpretace Bedřicha Antonína Wiedermanna. V adekvátně dynamizovaném vstupu interpretka rozvinula bohatě nahuštěné dění, kde hudebními prostředky, zejména oslnivou technikou, byla navozena představa doširoka rozestřené náladové palety, mj. i vhodně volenou odstupňovanou registraturou v rámci fugy. Dobře patrnou a interpretačně cítěnou dějovostí se vyznačovala i následující Consolation č. 4 Des dur Ference Liszta, obohacená agogickým ozvláštněním a kontrastně volenou tklivou lyrikou. Hodnotově vysoko spočívá Fantazie na chorál „Hallelujah! Gott zu loben, bleibe meine Seelenfreud!“ naprosto osobitého pozdního romantika Maxe Regera. Provedenískladby se odvíjelo ve zvukově zřetelně a dobře odlišených zvukových pásmech a nade vším imponovalo ztvárnění koncepce směrované od chaosu k prosazení řádu a hlavně pocitu vítězství. Oceníme, že fuga v zásedě pominula možnost okázalé registratury ( snad až na samý závěr), a zdůrazníme odhodlané interpretační nasazení. Průběh koncertu byl po všech stránkách poutavý, což mj. dokresluje dojem ze sledu dvou následujících kompozic-zklidněný vyprávěcí tón Ballade en mode phrygien, op. 14 Jehana Alaina a obsahově převážně poněkud tajemné Toccaty ze Suity, op. 5 Maurice Duruflého, vrcholící nicméně zřetelně oslavnou náladou. Pastorale A dur, op. 26 Alexandre Guilmanta vhodně posloužilo jako odpočinkové ( nikterak ovšem epizodické) zastavení, před závěrečným monumentem, jaké představovala třívětá Symfonie č. 1 d moll, op. 42 téhož autora. Celé dílo rámovaly triumfálně laděné plochy, průběh byl zprvu zpestřen pastelově laděnou melodikou, jakoby „z jiného světa“, pastorální nálada se střídala s dramatickým neklidem, aby situaci prudkým vpádem opanovaly virtuózní pasáže, běhy a figurace zakládající vskutku monumentální a strhující závěrečnou gradaci, jejíž provedení evokovalo představu „pokořeného“ královského nástroje.Svým festivalovým vystoupením Drahomíra Matznerová opětovně přesvědčivě demonstrovala skvělé interpretační předpoklady k tlumočení především romantického varhanního repertoáru. Kromě již zmíněných specifických dramaturgických rysů se přihlásila ke skutečným, někdy, bohužel, dost zřídka prezentovaným hodnotám varhanního umění. Hrála se zjevným zaujetím, obdivuhodně dynamickým nasazením ( její výkon bylo možno sledovat i vizuálně z projekce na plátně) a neutuchající vervou. Její umění nese pečeť zralé úvahy a vynikajících dispozic, které opravňují k dalším nadějím.
číst dále...
„Pro kabelovou televizi o svých začátcích “
RECENZE NA VARHANNÍ FESTIVAL V OLOMOUCI Richard Pogoda Hudební rozhledy 11/2013
....Stejně tak čtvrtý koncert v pořadí, uskutečněný 16. září, byl dramaturgicky objevný: nesl podtitul HUDBA DVOU SVĚTŮ – KLASIKA a JAZZ VE VARHANNÍM HÁVU. Drahomíra Matznerová byla jako interpret na olomouckém festivalu poprvé. Už na odpolední zkoušce bylo zřejmé, že má z muzicírování velikou radost. Před samotným koncertem na ni nebyla znát nervozita. Mnohokrát prověřené varhanní skladby B. A. Wiedermana, Maxe Regera a Maurice Duruflé zahrála s jistotou a espritem. Zvláště Toccata francouzského mistra z roku 1933 je technicky i výrazově nesmírně těžká skladba. Díky kamerovému systému přenášený obraz musel potěšit posluchače, protože náročné basové figury se proměnily v okouzlující balet černých střevíčků po pedálech varhan.Přidáme-li k tomu na klasickým varhanách vzácně slyšené postupy stride piana či „garnerovské“ vedení levé ruky ve skladbách J. M. Michella, musím před Drahomírou Matznerovou smeknout klobouk. Publikum dalo svou spokojenost najevo, když si vynutilo dva přídavky. Nadšení posluchači se pak v hojném počtu tísnili na kůru, aby mohli osobně interpretům poděkovat. Jak si potom vysvětlit tvrzení, že Hanáci nemají rádi novoty…
číst dále...
ZÁVĚREČNÝ NÁVRAT FESTIVALU DO TEPLIC " Rafael Brom Hudební rozhledy 8/2013
….Druhou skladbou koncertu byla Symfonie d moll, op. 45 Alexandra Guilmanta. Zapeklitou situaci s celibidachovským reziduem vyřešila Drahomíra Matznerová šalamounky – ujala se vůdčí role a provedení Guilmantova díla se stalo zaslouženým vrcholem festivalu. Matznerová rozehrála svůj nástroj v široké výrazové škále s mnohými variantami romantických obrazů a monumentální romanticky zvukově bohaté dílo s líbeznými a tanečními pasážemi znělo v neobyčejně akusticky příhodném prostoru teplického koncertního sálu v plné kráse. Sólistka, třebaže ji stav nástroje přiměl k několika úpravám rejstříků, naplnila prostor sálu náporem varhanního zvuku, který s velmi pozornou orchestrální podporou přešel do rozveseleného sóla, později do líbivého zvuku či vítězné kadence, okouzlujícího piana a majestátního vítězného závěru. Severočeská filharmonie Teplice připojila v tomto kusu všechny své přednosti ke zdárnému vyznění Guilmantovy hudby.Drahomíra Matznerová, která de facto určovala promyšlený tempový průběh hudby, dynamickou košatost a výrazovou pestrost nejen svého nástroje, přidávala po uznalém potlesku ještě varhanní Toccatu Léona Boëllmanna.
číst dále...
GUILMANTOVA SYMFONIE D MOLL S ORCHESTREM FOK. Jan Hora Hudební Rozhledy 4/2014
...V Guilmantově Symfonii pro varhany a orchestr hýřila virtuozitou a temperamentem varhanice Drahomíra Matznerová. Vystihla přesvědčivě dramatické momenty 1. věty i rychlý pohyb Finále a i když hrací stůl varhan byl umístěn až ve vzdáleném koutu pódia, provedení jasně dominovala....
číst dále...